Mysiny stránky

Vítejte na mých stránkách...

Harry Potter a Hadí prsten

13. kapitola

13. Kapitola

Harry se probudil za úsvitu. Ať se snažil sebevíc, usnout se mu už nepodařilo, a tak vstal a oblékl se. Byl zvědav, jestli se Smrtijedům podařilo získat ten tajemný předmět, který lord Voldemort chce získat. Rychle se opláchl v koupelně a vyšel na chodbu, odkud se vydal k Voldemortově síni. Jakmile tam došel, rozhlédl se po místnosti, ale nikoho tam neviděl. Sedl si tedy do svého křesla a čekal, až se někdo objeví. Čekal asi tak hodinu, než se dveře otevřely a dovnitř vstoupil lord Voldemort. Už na první pohled bylo jasné, že nemá zrovna nejlepší náladu. Přešel ke svému trůnu hned vedle Harryho, kde si sedl.

„Dobré ráno,“ pozdravil ho Harry, aby nějak začal rozhovor.

Voldemort mu jen pokýval na pozdrav.

„Co se stalo?“ zeptal se.

Voldemort, který se zdál být trošičku klidnější, začal znovu zuřit. Možná dokonce víc než předtím.

„Co myslíš, že se stalo? Ti idioti, které jsem poslat na Ministerstvo kouzel, všechno zkazili. Nesplnili svůj úkol a nechali se chytit. Teď jsou v Azkabanu. A to jsem věřil, že jsou aspoň trochu schopní,“ odpověděl rozzuřeně.

Harry poznal, že se stěží ovládá. Kdyby mohl, tak si na někom hned svou náladu vybije. Ale nikdo v jejich blízkosti kromě Harryho nebyl, a tak Voldemortovi nezbývalo nic jiného než se ovládnout.

„Půjdeš je vysvobodit?“ zeptal se opatrně Harry.

„Ano, jenom proto, že jsou to mí nejvěrnější. Ale ne hned. Ať si tam chvilku pobudou. Ono jim to neuškodí,“ zlověstně se mu zablýsklo v očích, „Půjdeš taky?“

„Asi ano,“ odpověděl nejistě.

Voldemort přikývl: „Budeme potřebovat nejlepší lidi, protože na strážích jsou sice mozokomorové, kteří mně znovu začali sloužit, ale i lidi z ministerstva. Prý na Brumbálovu žádost.“ Při posledních slovech se opovržlivě ušklíbl.  

„Dobře. A kdy tam půjdeme?“

„Asi zítra večer. Nechce se mi moc dlouho čekat. Ale potom potrestám. Hlavně Luciuse, který mne zklamal nejvíc,“ odpověděl Voldemort a v jeho rudých očích byla vidět touha po potrestání.

Harry chvíli jen tak seděl a rozhodoval se, jestli se má zeptat nebo ne. Nakonec se rozhodl: „Co si chtěl získat?“

Voldemort se zarazil. Zjevně nevěděl, jestli má odpovědět nebo ne. Nakonec se rozhodl. Přeci jen mu to neuškodí, když se to Harry dozví.

„Na Ministerstvu kouzel je uschované jedno z vajec Archeopteryxe. To je prehistorický pták s obrovskými magickými schopnostmi. Kdybych na něho použil nějaká kouzla z černé magie, mohl by se vylíhnout a sloužit mi. Bohužel mne Lucius zklamal. Řekl bych, že Brumbál si teď vezme to vejce do úschovy, aby měl jistotu, že se k němu nedostanu. Nebo ještě hůř – zničí ho.“

Harry poznal podle výrazu Voldemortovy tváře, že až se Malfoy u něho zase objeví, tak bude rád, když to přežije. Potom se ještě chvíli bavili o tom, kdo půjde do Azkabanu. Neměli moc na výběr, protože ti, které považovali za nejlepší právě seděli v Azkabanu. Nakonec Pán zla vybral Notta, Rokwooda, MacNaira, Rodolfuse a Snapea. Tito Smrtijedi se mu zdáli nejschopnější.

„Vím, že je mezi mými věrnými špeh. Ale nevím, kdo to je. Nikdo jiný nebude o tom, že se tam chystáme, vědět a uvidíme,“ zakončil Pán zla chladně.

„Jistě. Já už půjdu,“ rozloučil se Harry a odešel do svého pokoje. Jakmile tam došel, sedl si na postel a zíral na protější stěnu. Myšlenky se mu honily v hlavě.

„Sakra, co když zjistí, že Snape je zrádce. Jestli tam bude někdo z Řádu nebo víc bystrozorů, tak je jasný, že to je někdo z těch pěti. – Tak to nezjistí. – Jak to myslíš? – Poprosím Pána zla, abychom šli dřív a potom si něco vymyslím. – Myslíš, že na to skočí? – Mně věřit bude. – Jak myslíš.“

Celý den uplynul poměrně rychle. Harry ho strávil čtením různých knížek, kterých bylo v knihovně hodně. Přeměňovat se zatím nechtěl. Přeci jen času měl dost. Kolem půlnoci se tedy vydal spát. Chvíli jen tak ležel a nakonec usnul.

***

Když už se schylovalo k večeru, zavolal si Voldemort Smrtijedy, kteří s ním a Harrym měli jít do Azkabanu. Jakmile vstoupil poslední Smrtijed, dveře se s prásknutím zavřely. Všichni Smrtijedi políbili svému pánovi lem hábitu a postavili se do menšího kruhu kolem trůnu svého pána.

„Vybral jsem vás pět, aby jste zítra večer šli se mnou a s mým nástupcem do Azkabanu vysvobodit mé věrné,“ zlověstně se mu zablýsklo v oku, když pomyslel na to, až se znovu objeví před ním.

„Bude nám ctí, pane,“ odpověděli všichni svorně a hluboce se poklonili.

„Dobrá. Zítra vás zavolám až bude čas,“ dokončil a pokynul jim rukou, aby odešli. Všichni se znovu pokorně poklonili, otočili se a odešli.

„Však uvidíme, jestli to je někdo z vás,“ pomyslel si a stále pozoroval dveře, kterými Smrtijedi odešli.

***

Jeden ze Smrtijedů se okamžitě přemístil na ústředí Fénixova řádu, aby mohl podat zprávu. Naštěstí tam Brumbál zrovna byl, takže ho mohl obeznámit se situací rovnou.

„Severusi, tak co jsi se dozvěděl?“ zeptal se ho Brumbál přímo.

„Pán zla chce zítra večer dostat své věrné z Azkabanu,“ odpověděl mu Snape.

Brumbál pokýval hlavou: „Ano, jistě. To jsem si myslel. Dobrá. Potřebujeme pár lidí, kteří by zítra hlídali Azkaban společně s bystrozory. Ale tak, aby je nikdo neviděl. Budeme mít moment překvapení.“

Okamžitě se přihlásil Moody, Remus, Tonksová a několik dalších členů, kteří zrovna byli v kuchyni.

„Vy tři chcete jít taky? Vždyť jste byli nedávno na Ministerstvu.“

„Právě. My jsme je dostali do vězení, my je tam taky budeme hlídat, aby neutekli.“

Brumál se pousmál: „Dobrá. Jak chcete. Takže půjdete vy všichni. Lepší když vás tam bude víc. Severusi, kolik Smrtijedů tam Voldemort posílá?“

„Smrtijedů jenom pět včetně mne a půjde i on a Potter,“ odpověděl zamyšleně.

Většina sebou cukla, jakmile vyslovil Harryho jméno. Lupin na tom byl asi nejhůř. Dyť to byl syn jeho nejlepšího přítele.

„To nemáme šanci. Já nemůžu bojovat proti Harrymu. Nechci mu nic udělat a když budu používat jen ty nejjednodušší kouzla, tak ty lehce zničí,“ začal panikařit Lupin.

„Přesně to využívá Voldemort proti nám. Ví, že mi Harrymu nechceme nic udělat, i když je na jeho straně, proto ho bere skoro pořád s sebou. Jen by mě zajímalo, proč se teď Harry tak dlouho nikde neobjevoval,“ zamyslel se Brumbál, ale pak pokračoval, „Až se tam objeví, tak mne zavolejte přes znak, já vám přijdu na pomoc a vezmu s sebou ještě několik členů.“

„Dobře,“ uklidnil se Remus. Brumbálova přítomnost mu dala trochu větší jistotu.

„Už půjdu. Musím ještě něco zařídit,“ oznámil všem Brumbál a vydal se k odchodu. Jakmile se objevil za domovními dveřmi, přemístil se přímo před Bradavičkou bránu, odkud se vydal do své pracovny.

Poslední komentáře
19.11.2006 20:04:54: smiley${1}je to super kapitola asi nejlepsi ze všech ale pospěš si se zbitkem16ky a se sedmnátckou
19.11.2006 20:04:51: smiley${1}je to super kapitola asi nejlepsi ze všech ale pospěš si se zbitkem16ky a se sedmnátckou
30.08.2006 16:43:13: Ernika: Pokud se ti to nelíbí, tak to nečti, nikdo to po tobě nechce smiley${1}
22.08.2006 21:24:40: ježíš to je slabota,pán smrti je snad 1000000 lepší.skoste ho vřele doporučuji.tohle je kravina nec ...
 
Rozestřel jsem své sny pod tvé nohy, našlapuj lehce, neboť šlapeš po mých snech...